Již dlouhou dobu víme, že některé rostliny absorbují z půd ionty arsenu i těžkých kovů. Lze toho využít k vyčištění zamořených míst. Vědcům z Institute of Technology v irském Carlow se podařilo tento proces výrazně urychlit, a to tím, že bakterie, které normálně žijí na listech a kořenech řepky nahradili kmeny, které jsou proti těžkým kovům odolné. Rostliny jich pak pohltí více a rychleji. Řepku tedy můžeme nyní pěstovat i na zamořených polích, dekontaminujeme je a ještě získáme řepkový olej. Vzhledem k tomu, že ionty těžkých kovů se usazují pouze v jejích listech, které se nezpracovávají, nemusíme se obávat druhotného zamoření.
Pan Petr Čížek 15.9.2008: A co s těmi listy? Pálit je na jednom místě, nebo vyvážet na toxickou skládku, anebo skrmovat vybranou krávou a tu pak vyvézt na toxickou skládku ?
Jo.Jozka 16.9.2008: Kam přidou listy s nahromaděnými těžkými kovy? Bude nutno je zpracovat jako nebezpečný odpad, což sklizeň výrazně prodraží, nehledě na organizační potíže.
akademon.cz 16.9.2008: Nevím, jestli kráva žere řepkové listí, nicméně každá z navrhovaných možností mi přijde jako lepší, než ponechat půdu zamořenou. Samozřejmě za předpokladu, že popel ze spáleného listí či kravou vyprodukované odpady uložíme na skládku toxických odpadů. Ať zamořenou půdu vyčístíme jakýmkoli způsobem, vždy zbyde nějaký odpad s obsahem toxických těžkých kovů. Nebudou ale v půdě. Závisí na úhlu pohledu - sklizeň bude nejspíš dražší a organizačně náročnější, vyčištění půdy bude naopak jednodušší a levnější.
ROKO 17.9.2008: Mě to spíše připadá jako vyrážet klín klínem.
Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc. 18.9.2008: Za inteligentní řešení považuji recyklaci sloučenin těžkých kovů z použitých rostlin. Nemyslím, že by to bylo dražší, než plnit skládky toxických odpadů. Pro nezasvěcené podotýkám, že těžké kovy a jejich sloučeniny jsou náramně užitečné věci, pokud se s nimi správně zachází.
Jo.Jozka 21.9.2008: Dovolil bych si připomenout, že listy z řepkového stvolu opadnou ještě před sklizní, řepková slámy listy neobsahuje. Pokud má příspěvek pravdu, znamenalo by to sklízet buď řepku za zelena, nebo najít způsob, jak po sklizní sebrat opadané a dosti plísněmi napadené listí.
RoKo 22.9.2008: Jako chemik si dovedu představit technolgický postup získávání těžkých kovů i zelené řepky, ovšem kde je ona ekonomičnost ? Vytáhnout téměř veškéré kovy z píce by asi nebyl problém, kolik ale obsahuje tělo rostliny toho svinstva ? Za jednu sezonu se to z půdy nevybere ?
akademon.cz 22.9.2008: Dle tvrzení objevitelů je účinnost modifikované řepky taková, že jediná sezóna může postačit. Závisí samozřejmě na koncetraci i hloubce zamoření.
Pavel Š. 24.9.2008: Jde jen o první stupen koncentrace - rozhodně je jednodušší osít a sklidit řepku (pracuje tu opět Slunce), než půdu bagrovat a odvážet.
akademon.cz 2.10.2008: Poslední studie ukazují, že k dekontaminaci půd znečištěných těžkými kovy můžeme použít i žížaly. Jejich organismus totiž produkuje bílkovinu metalothionein, která obsahuje velké množství cysteinu HSCH2CH(NH2)COOH. Díky tomu tvoří pevné komplexy s těžkými kovy.
prisko 15.10.2008: Přátelé, pokud si pamatuju, tak z technologií získávání As je z odpadních kalů po el. čištění Cu. Věřím tomu, že i tudy by se našla cesta. A pokud ne: As je stopový prvek, takže z nouze ctnost: uděláme vitamínové přípravky, kde bude našrotovaná řepkAs a vyvezeme to za devizy tam kde obyvatelstvo trpí nedostatkem As.
